Cihla je prostě Cihla!!!  Jeho cesta do Smržovky připomínala Švejkovu anabázi do Budějic. První 3 skupiny vyrazily na cestu v čas, což bylo v 7:20. Stalo se tak i přes drobné potíže Ačka, kde zaspal Petr a Márty pro jistotu nejel vůbec. Při čekání na světlech v Lučanech jsem pro klid své duše zavolal Cihlika. S ledovým klidem jsem byl ujištěn, že jen co si v poklidu dopije kávičku, pomalu vyrazí. To někdy kolem 7:40. O to větší bylo překvapení, když mi volal asi za půl hodiny a ptal se, kde jsme, že čeká před halou a je tam první. Už si stihl dát i cigárko, ale nikde nikdo. Teprve teď jsme si s Cihlou vyjasnili, že turnaj se pořádá ve Smržovce a ne v Jablonci. A tak se opět šlo do úvodního zápasu se ztrátou jednoho muže a čekalo se na Cihlův příjezd. Ale stačilo jedno střídání a šlo se do plných. 

Díky naší dobré hře byly cestovní problémy tím jediným, co nás ten den "potrápilo". Soupeře jsme přehrávali celkem jednoznačně jednoho po druhém a turnaj jsme si užívali. Snad jen Erlovo bolestivé zranění v prvním zápase se dá počítat do mínusů, ale Erl je tvrdý králík a bil se jako lev. Nováčci skvěle zapadli do sestavy a služebně starší králici, kteří z nejrůznějších důvodu tuto akci vynechali, nemají tak své pozice v základu vůbec jisté.  

Dobrá obrana, produktivní útoky a Petr, jako poslední jistota, který neměl moc zákroků, ale sem tam musel vytáhnout jeden z kategorie těžších. To vše se rovná šest zápasů, šest vítězství, skóre 34:6 a další úspěch v naší historii. 

Večer se (bohužel pouze) většina králíků sešla v 8 před radnicí a vyrazilo se směr Kohout. Již tradiční bašta našich oslav nám posloužila i teď. Během večera ještě asi jen s hodinou a půl dlouhým zpožděním dorazil.. sakra.. si nemůžu vzpomenout.. Že by CIHLA?!?!  a pak ještě, v současné době, nehrající kapitánka BaTerka. Po zavíračce následovalo "tradiční" šáňo před radnicí a část králíků vyrazila směr Zanzibar. Pár nejzničenějších a nejunavenějších jich zamířilo domů. Ani jsem netušil, že mám auto pro sedm lidí, tak nebyl problém přepravit všechny najednou. Buráka dokonce v lůžkové části.  V Zanziku se oslavy ukončily a snad i ti nejvytrvalejší (Burák, Cihla) dorazili v pořádku domů. 

Ještě bych rád poděkoval naší věrné fanynce Barče za podporu a supr fotky! A fanynce Lucce chci popřát za všechny Duracelláky vše nej k jejím narozeninám. 

Další akce Summer Cup 09, tak dobíjejte baterky a jdeme do nich, bando!!!!